Sfeer Theory

Znáte webcomics Sfeer Theory? Kreslí ho Chira (její galerie rozhodně stojí za důkladné prozkoumání) a píše Muun, a pokud si jako já potrpíte na steampunk, nebudete litovat. Uitspan Era má sice zatím pouhých 53 stran, což je v porovnání s takovými mamuty jako Looking For Group nebo Sorcery 101 nic, ale stojí za to. Výtvarné zpracování je totiž přesně můj šálek kávy. Nějakou dobu bylo na stránkách Sfeer Theory ticho po pěšině, ale v současnosti vychází zhruba stránka týdně. Když tvůrce umí využít každou píď nové stránky na informačně vyčerpávající dialogy nebo efektivně vypadající triky cyclistů (ne, oni nejezdí na kolech), potom vám vůbec nevadí prodlevy.

O čem to je?

Hlavním hrdinou Sfeer Theory je Balzac, cosi jako nesmrtelný "čaroděj", děj Uitspan Era ale sledujeme prostřednictvím mladého univerzitního podržtašky Luca Valentina. Ve zdejším světě mají věci a lidé cosi jako "sféry" (sfeers), v nichž se vše podřizuje jejich vůli. Extroverti dokáží působit na vnější objekty, které se nachází v jejich sféře, zatímco introverti ovlivňují jen svou vnitřní sféru.

Co stojí opravdu za zmínku, jsou jména postav. Kromě Balzaca je tu taky Baudelaire, který vypadá jako stará lékárnice (nemůžu se dočkat, až dorazí na scénu), zavalitý Homer, vzteky rudý Ovid, blonďatá Neruda, švihácký Voltaire, budoucí záporačka Montmartre a Shakespeare, toho času pes. Našlo by se jich víc, na obrázku jsou ti hlavní porovnaní co do výšky. Mohla bych si plácnout s Nerudou a Wordsworthem.

sfeer theory - ue height chart by ~chira-chira on deviantART

Nedávno začala Chira s dalším webcomicsem Fox Sister. Zatím má jen pár stránek, takže si ho šetřím na později.

Infiltrace - sequel

Tak tam sedím zase. Jen s tím rozdílem, že o prázdninách funguje ta průvodcovská služba celý týden, třikrát denně. Počítám hodiny a minuty a modlím se za hnusné počasí. Proč nejezdí lidé radši do aquaparku, na cyklovýlety po Šumavě, na túry do Krkonoš, kamkoli jinam? Když jsem byla mladší a jezdila s rodiči na dovolené po zámcích a hradech, prohlídky s průvodcem byly vždycky to největší zlo. Neexistovalo nic horšího. Nejenže si člověk nemohl prohlížet, co chtěl a kdy chtěl, ještě musel stát v hloučku a hezky koukat, kam zrovna milá průvodkyně ukázala. "Tam vidíte romantické sofa, které nechal zdejší pán P dovézt pro svou dceru až z Francie", "Na obraze je hrabě H se svými dvěma loveckými psy a závodním koněm" a "Věž byla postavena v novogotickém stylu za krále K, který pocházel z rodu R a za ženu měl Ž z rodu R2" - nikdy jsem si nebyla jistá, jestli si ostatní účastníci prohlídky něco z řeči průvodce zapamatovali, ale já si ze všech zámků dohromady pamatuju jen to, kde mají pávy a kde medvědy. Ráda se pokochám nějakým tím historickým interiérem, přečtu si v brožurce povídání, ale živé průvodce nemusím. Je to až ironie, že jsem teď jedním z nich.

Ale není to celý den jen peklo. Včera jsem během polední pauzy ulovila lehce infantilní dopisní sady s kytičkami a sloníky, takže můžu dělat ostudu mladší-ale-ne-už-malé sestře, až jí přijde sladká obálka se slonečky na tábor. I jako křemíkovec přiznávám, že psaní dopisů má svoje kouzlo. Musí na to ale být hezký dopisní papír. Kdysi jsem někde narazila na papírnictví, kde měli obrovský výběr jednotlivých archů dopisního papíru a obálek. Bohužel si teď nemůžu vzpomenout, kde to bylo. Možná je to ale dobře. Ještě bych tam nechala výplatu.

Druhý pokus o vypěstování levandule ze semínek se pravděpodobně povedl. Jsou sice krapet nitkovité, ale víc sluníčka už jim prostě dopřát nemůžu. Když jsem to v dobré víře udělala posledně, spálilo mi je během pěti minut. Řízky šanty se taky netváří, že by se chystaly pojít. Na eukalyptovníku se mi usídlil pavouk, který ve volném čase nejspíš provozuje kulturistiku. Jinak si jeho zvláštní pruživé pohyby hlavou dolů neumím vysvětlit.

Yilia je v poslední době až nebezpečně aktivní, co se psaní příspěvků týče. Co jsme obě P2P na Dofus, připadám si, jako by se mi do žil vlila čerstvá krev. To ty možnosti. Celý život sedíte v jeskyni, pak vás občas vypustí ven a už jste ochotni vrazit do toho ty peníze, abyste se už nikdy do jeskyně k ostatním F2P nevrátili. Takhle to sice Platón neříkal, ale patent na jeskyni nemá =3

Během srpna bych už snad konečně měla dostat svůj prostor na vlastní zahrádku. To potom budu i fotit a vyvěšovat fotky svého miniaturního ráje jako správná bloggerka.