Vydávání mangy u nás dospělo z plenek do batolecího věku, o čemž svědčí i slušně zaplněná police s mangou v Luxoru. Nepovažuji se za kmeta, ale pamatuji ještě dobu, kdy ve zmíněném knihkupectví stály jen dva regály s komiksy, sehnali jste tam Sandmana, Garfielda, objemné komiksové romány, nějaké ty sebrané výtisky českých klasik a superhrdinské sešity. Když si někdo na fóru posteskl, že u nás nevychází tištěná manga, sklidil výsměch za svou naivitu, že by se někomu chtělo vydávat natolik okrajový žánr zrovna u nás. Potom se ale ledy pohnuly a některá nakladatelství zařadila do svého edičního plánu jednu či dvě manhwy a komiksový regál se začal hemžit korejskými a japonskými jmény na obálkách.
Mangu teď začalo vydávat i nakladatelství Crew, kde léta sosám Sandmana. Zvolili Naruta a Death Note, což je podle mě volba velmi odvážná, protože někteří staromilci jim teď úpí v komentářích, že jména jsou v českém přepisu a Shinigami je Smrtonoš a kdesi cosi. O hláškách typu "mám stažený scany z Konohy zadara, tak proč bych si to jako kupoval?" ani nemluvě. Jak někdo na Konatě trefně poznamenal, českou mangu si koupíte, protože chcete mít tištěnou verzi doma hezky na poličce, podpoříte autora a taky samotné vydávání dalších děl u nás. Chápu ale, že pokud je vaším jediným příjmem kapesné a ještě ho polovinu utratíte za bouchací kuličky, můžou vám dvě stovky za výtisk připadat jako nehorázná drahota.
S Yiliou jsme vydávání mangy v Česku podpořily předevčírem. Zakoupily jsme zkušebně první sešit Naruta. Přestože se můj vkus postupem času stočil trochu jiným směrem, ve vlaku jsem si nostalgicky zalistovala a zavzpomínala na první kapitolu, kdy bylo všechno nové, postavy se daly spočítat na prstech rukou a protagonisti byli jen o málo mladší než já. Výtisk sice není můj, protože jde o opožděný dárek k narozeninám, ale už se těším, až začne spolu s ostatními na Yiliině polici tvořit řadu.
Co ale říci o samotném sešitu? Na první pohled mě zaujalo provedení, které je rozhodně lepší oproti anglické (resp. americké) manze. Papír je bíle bílý, obálka pevnější než třeba u anglického Kenshina, kde se hned ožmoulaly rohy, zkrátka vše je v takové kvalitě, na jakou jsem zvyklá u ostatních děl tohoto nakladatelstvím. Navíc cena je srovnatelná se zmíněným Kenshinem.
Jediná věc, ze které jsem měla trochu strach, byly SFX čili zvukové efekty. Pokud jste zvyklí několik let číst scany mangy v překladu jiných fanoušků, kteří prostě nehodlají trávit hodiny překreslováním jednoho "meow" na "mňau" (a nemůžete jim to v žádném případě zazlívat), zvyknete si na ty malé poznámky pod okny, které říkají "sfx: úlek", "sfx: chichotání" nebo "sfx: strašidelný pohled". Tady je nenajdete. Všechna bum a prásk jsou hezky v oknech, kam patří. Někdo možná namítne, že české "žvýk-žvýk" a "chňap" nezní tak cool jako jejich anglické alternativy. No, ten někdo by se měl smířit s tím, že všechno v cizím jazyce zní víc cool než v mateřštině. To je jako s tou trávou za plotem. Nad překlady názvů technik se ani pozastavovat nebudu. Buď to anebo sáhodlouhé poznámky na okraji oken a stránek. Japonec to taky vnímá jako techniku stínových klonů a ne jako nějaký ultra-mighty název v exotickém jazyce.
Brzy má vyjít i první díl Death Note, který je už teď řádně propírán za své Smrtonoše, Jagamiho Lighta, zkrátka za jakoukoli hovadinu, která z vás může na okamžik udělat pravého znalce, pokud na ni patřičně poukážete. Doufám, že nabídka mangy v našich obchodech se bude v budoucnu rozšiřovat geometrickou řadou a dojde na nějaké kyberpunkové kousky. Možná tam na mě někde čeká i Nihei Tsutomu a možná s ním přijde i Wolverine. Doufat můžu.
